Výzkum

Architektura budoucnosti

07.10.2022 | 13 minuty čtení | Written by Marian

V červnu 2022 provedla společnost PlanRadar průzkum zaměřený na budoucí trendy, priority a strategie v architektuře a to, jak je vnímají přední představitelé oboru z 12 různých zemí. V tomto příspěvku představujeme některé z klíčových výstupů naší studie.

An illustration of futuristic architecture

Navrhování budov je silně ovlivněno místními podmínkami. Architekti byli vždy omezeni dostupnými materiály v místě, vkusem lidí, jedinečnými potřebami či klimatickými podmínkami.

V dnešní globalizované éře jsou mnohé materiály používané pro výstavbu budov a trendy ovlivňující architekturu do značné míry univerzální. Takřka v každé zemi se například staví budovy převážně z oceli a betonu, zatímco v minulosti převažovaly lokální materiály – bambus, kámen, jíl nebo dokonce led. Stejně tak všude na světě musí architekti reagovat na globální výzvy – zejména klimatickou změnu a stoupající teploty.

Přesto rozdíly mezi zeměmi přetrvávají. Konkrétně dopad klimatické změny bude na různých místech planety pociťován různě, a proto se i v architektuře projeví jedinečným, lokálním způsobem. Architekti v Arabském zálivu budou například muset počítat s vysokými teplotami, zatímco v západní Evropě se budou muset stavby připravit na hrozbu přívalových záplav.

Architektura budoucnosti

Stáhněte si elektronickou knihu a zjistěte všechny výsledky našeho výzkumu.

Budoucnost architektury

PlanRadar, jakožto společnost nabízející software pro stavebnictví se zákazníky po celém světě, má velký zájem o globální trendy v architektuře. Abychom získali lepší představu o tom, jak se architekti v zemích, kde působíme, adaptují na změnu a připravují na budoucnost, rozhodli jsme se provést hloubkový průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jaký vývoj architektury odborníci ve svých zemích očekávají.

K získání těchto informací jsme ve 12 zemích provedli rešerši predikcí, předpisů a analýz týkajících se budoucnosti architektury. Čerpali jsme z veřejně dostupných odborných dat, nezávislých institucí, odborných asociací a vládních orgánů, abychom si udělali představu o jejich prioritách, ambicích a strategiích. Zvolili jsme tyto země: USA, Velká Británie, Německo, Rakousko, Francie, Španělsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Itálie, Spojené arabské emiráty a Polsko.

Odhalili jsme několik fascinujících trendů. V tomto úvodním příspěvku přinášíme přehled klíčových zjištění o tom, jak podle odborníků bude v jejich zemi vypadat architektura budoucnosti. Pokud vás téma zajímá podrobněji, připravili jsem dvě příručky o budoucnosti konkrétních typů architektury a také jsme zpřístupnili svá data:

  • Bydlení budoucnosti
  • Kanceláře budoucnosti
  • Stáhnout data

K čemu potřebujeme globální pohled na budoucnost architektury?

Věděli jste, že Itálie je jediná země, kde odborníci jako hlavní budoucí trend plánování městské výstavby vážně zvažují „oddláždění“ (zbavení se asfaltu)? Nebo že zemí s největším zapálením pro inovativní koncepce rozvoje měst je Španělsko a nejskeptičtější je Maďarsko? Nebo že navzdory tomu, že dvě třetiny zemí vnímají konopí jako slibný stavební materiál, Francie vidí jako jediná potenciál ve lnu?

Porovnali jsme, na co budou různé země pro příští roky klást prioritu, a na základě toho můžeme určit, jaké typy trendů budou rozšířeny globálně, a které budou mít naopak spíše lokální charakter. Od tohoto mezinárodního srovnání si slibujeme následující:

  • vytipování globálních trendů, strategií a priorit, které jsou společné architektuře všude na světě;
  • stanovení jedinečných cílů specifických pro určitou zemi;
  • lepší porozumění rozdílům mezi zeměmi a regiony;
  • analýzu toho, proč se vize ohledně budoucnosti architektury v jednotlivých zemích liší;
  • sdílení informací o aktivitách v různých zemích a propagaci osvědčených postupů.

Poznámka k metodologii

Tým společnosti PlanRadar prováděl průzkum ve 12 zemích, kde společnost působí: v Evropě, Severní Americe a na Blízkém východě. Vybrané země reprezentují z převážné části Evropu, protože zde bylo k dispozici nejvíce zdrojů. Zdroje byly vybrány na základě následujících kritérií:

  1. Vládní nebo vládou podporované zprávy, projekty nebo zákonné požadavky.
  2. Zprávy vypracované asociací nebo komorou architektů v dané zemi (např. RIBA ve Velké Británii).
    1. Pokud v dané zemi existují profesní asociace urbanistů, stavebních inženýrů, projektantů, interiérových designérů nebo nábytkářů, mohly i tyto posloužit jako potenciální zdroj informací pro určité relevantní otázky.
  1. Články zveřejněné v odborných časopisech příslušných profesních asociací nebo komor (např. ve Velké Británii časopis organizace RIBA).
    1. Jak bylo uvedeno v bodě 2a. výše, pro určité otázky jsou přijatelným zdrojem také časopisy jiných profesních orgánů.
  1. Zdroje byly co nejaktuálnější v závislosti na možnostech, ne starší data než z června 2020, abychom vyloučili před pandemické predikce. Vládní předpisy mohly být z doby před pandemií, musely však být stále aktuální. Zdroje musely odkazovat na konkrétní situaci v jednotlivých zemí, nikoli na globální trendy.
  2. Pokud nebyly k dispozici odpovědi od relevantních profesních orgánů ani jejich publikace, byly použity jiné externí zdroje. Ve většině případů byly zahrnuty rozhovory v médiích s předními aktéry místních asociací či komor architektů. Tyto případy byly v kompletním seznamu zdrojů jasně označeny.

Kompletní data najdete zde.

Budoucnost globální architektury: klíčové poznatky

Jakou budoucnost architektury tedy očekávají přední odborníci ve 12 zkoumaných zemích? Na základě analýzy zpráv, nařízení, predikcí a doporučení jsme identifikovali několik společných aspektů a několik rozdílností.

Hlavní trendy v globální architektuře

Jak bylo uvedeno výše, existuje několik téměř univerzálních trendů, které budou utvářet budoucnost architektury. Z našeho výzkumu vyplynulo, že takřka všude na světě se budou architekti zabývat následujícími otázkami, prioritami a strategiemi:

  1. Udržitelnost: Přední architektonické orgány a odborníci ve všech zemích, kde jsme průzkum prováděli, se zavazují ke zlepšování udržitelnosti této profese. Téměř dvě pětiny globálních emisí uhlíku lze připsat budovám na planetě (při výstavbě, provozu a demolici), takže architekti po celém světě si jsou velmi dobře vědomi své role při zvyšování udržitelnosti objektů, které navrhují.
  2. Uhlíková neutralita: Uhlíková neutralita nebo také výstavba s čistou nulou označuje stavění uhlíkově neutrálních budov a je klíčovým trendem v deseti z dvanácti zkoumaných zemí. V uhlíkově neutrálních budovách by použitý materiál, samotná stavba, její provoz a finální vyřazení z provozu nemělo generovat žádné emise. Tam, kde to není možné, to lze kompenzovat uhlíkovými náhradami (tzv. carbon offsets).
  3. Vhodnost pro žití a design zaměřený na člověka: U sedmi z dvanácti zemí se objevuje téma vhodnosti k žití. V poslední době se rozšiřuje povědomí o tom, že budovy mohou být víc než jen místem k práci, přespání nebo trávení času, ale že mohou být také navrženy tak, aby zlepšovaly kvalitu života, zdraví a celkovou pohodu lidí. Ačkoliv se jednalo dlouho pouze teoretickou koncepci, je potěšující sledovat, že tento náhled proniká v mnoha zemích i do architektonických záměrů.
  4. Budovy jako součást prostředí: Dlouhá léta se budovy stavěly bez přihlížení k okolnímu prostředí. Používali se podobné materiály a designy bez ohledu na lokaci. Nicméně v polovině zemí upřednostňují nyní architekti citlivější přístup k lokalizaci. Pojetí stavby tak stále více ovlivňuje okolní krajina, přirozené světlo, orientace, počasí a další faktory.
  5. Odolnost vůči extrémním povětrnostním podmínkám: Klimatická změna se začíná projevovat, proto pět z dvanácti zemí uvádí, že chtějí začít navrhovat odolnější budovy. Nutno podotknout, že země, které důležitost odolnosti budov zdůrazňují, jsou právě extrémními výkyvy počasí zasaženy.
  6. Opětovné využití a změna účelu budov: Velkou část historie byla priorita v architektuře kladena na budování nových věcí. Nicméně ruku v ruce se snahou o udržitelnost uvádí šest z dvanácti zemí jako důležitý trend pro budoucnost architektury hledání způsobů pro opětovné využití a změnu účelu budov.
  7. Větší lokální rozvoj měst: Má-li se snížit závislost na autech a zkrátit čas strávený dojížděním, musí se lokální urbanistický rozvoj zaměřit na umisťování zařízení občanské vybavenosti (od obchodů s potravinami přes zdravotnická zařízení až po co-workingová centra) a stanovit si jako prioritu jejich pěší dostupnost pro občany. Architekti ve třetině zemí toto zdůrazňují jako důležitý trend – což také souvisí s trendem vhodností pro žití a designu zaměřeného na člověka.

Udržitelnost

Vzhledem k dopadu klimatické změny není žádným překvapením, že všechny země ve studii zdůrazňovaly jako klíčový trend pro obor architektury udržitelnost. Při bližším rozboru dat jsme si však všimli různých strategií a interpretací toho, co pojem „udržitelnost“ obnáší.

Deset z dvanácti zemí uvádělo jako typický rys budoucí výstavby uhlíkově neutrální stavění. Budovy by měly být navrhovány tak, aby se během procesu výstavby uvolnilo co nejméně oxidu uhličitého. A veškeré emise, které se přesto vyprodukují, musí být nějakým způsobem kompenzovány. Co se týče zemí EU zahrnutých do této studie, je třeba uvést, že se celá EU zavázala k ambiciózním cílům na snižování emisí, a tento mezinárodní tlak je pravděpodobně motivací pro lokální iniciativy. Jedna z členských zemí EU, Maďarsko, však kupodivu tomuto tématu takovou důležitost nepřikládá.

Pět z dvanácti zemí (USA, Velká Británie, Německo, Francie a Itálie) považují za klíčový trend architektury pro budoucí desetiletí odolnost vůči extrémnímu počasí. Tyto země se ke změně klimatu staví pragmaticky a snaží se výstavbu prioritně přizpůsobit této nové realitě.

Jaké jsou osvědčené postupy pro dosažení cílů udržitelnosti?

I když všechny země považují udržitelnost za významný trend, každá z nich hledá vlastní postupy. Navrhované osvědčené postupy jsou zohledňovány jak na úrovni jednotlivých budov, tak v širším kontextu urbanistického plánování. Architektura tu přechází do oblasti rozvoje měst a opírá se o širší strategie pro výstavbu udržitelných budov.

Například polovina zemí ve studii uvádí, že dle jejich očekávání bude nedílnou součástí architektury budoucnosti aspekt obnovitelné energie. Ať už tomu tak bude prostřednictvím integrace solárních panelů, geotermálních tepelných čerpadel nebo jiných zdrojů obnovitelné energie – tento přístup by mohl snížit uhlíkové emise spojené se spotřebou energie v budovách. Větší využívání energie z obnovitelných zdrojů je však mimo záběr architektů. Bude zapotřebí strukturální proměna.

Deset z dvanácti zemí uvádí, že architektura může být udržitelnější například díky tomu, že se bude při městském plánování upřednostňovat pěší dostupnost. Když budou občané moci více chodit pěšky (nebo jet na kole či využívat veřejnou dopravu), podaří se městům snížit dopravní emise. Za zmínku stojí, že pěší dostupnost nepovažují za osvědčený postup pro městské plánování a rozvoj pouze Polsko a USA. Ve Spojených státech to může být dáno čistě pragmaticky; většina měst tam byla historicky navržena pro využívání aut. Jít pěšky vzhledem k uspořádání města často ani není možné.

V globálním měřítku se zdá, že architekti volí různé postupy, jak zajistit větší udržitelnost oboru. Sedm z dvanácti zemí mluví o cirkulární ekonomice a obnovitelných stavebních materiálech, zatímco osm jich zmiňuje jako společný rys architektury budoucnosti ochranu vodních zdrojů. Osm z dvanácti uznává, že efektivní způsob, jak zajistit udržitelnější rozvoj měst, je nižší spotřeba energie v budovách a sedm uvádí jako klíčovou strategii ochranu stávající půdy a životního prostředí.

Kromě všeobecných trendů najdeme cenné informace i ve strategiích, které si jako prioritu stanovuje pouze jedna nebo dvě země. Například je překvapivé, že Polsko a Maďarsko jsou jediné dvě země, které minimálně formálně zvažují jako budoucí strategii pro udržitelnější rozvoj měst lepší využívání izolace. Důvodem může být ostatní země prosazující programy na lepší izolaci již po dobu dvou dekád, např Velká Británie, a tudíž to již jimi nemusí být považováno za trend budoucnosti.

Spojené státy jsou prozatím jedinou zemí, které architekty nabádá k výraznějšímu zaměření na udržitelné dodavatelské řetězce. Spojené arabské emiráty jsou zase jedinou zemí, která věří, že udržitelnější rozvoj měst přinese stavění nízkopodlažních a menších budov. Vzhledem k bohatým zkušenostem Spojených arabských emirátů s výstavbou výškových budov, je to zajímavá změna trendu.

Materiály

U předchozí otázky několik zemí uvedlo, že plánují používat ve stavebnictví celou řadu nových „obnovitelných“ bio materiálů. V návaznosti na to jsme se snažili zjistit, které klíčové materiály se budou podle odborníků v příštích letech využívat častěji.

Osm z dvanácti zemí se domnívá, že stavebnictví bude v budoucnu více využívat dřevo a konopí, pět očekává běžnější využití slámy a dalších travin a tři předpovídají velký potenciál pro mycelium (podhoubí). Všechny tyto bio materiály jsou vysoce udržitelné, protože během růstu absorbují oxid uhličitý, a potom ho po desetiletí „ukládají“ v konstrukci budovy.

Největší vzestup se předpovídá pro konopí – osm z dvanácti zemí očekává jeho častější využití. Tyto obnovitelné materiály lze využívat podobně jako beton – nabízí srovnatelné strukturní vlastnosti jako tradiční materiály, a přitom jsou levné a rychle rostou. Velký zájem je také o dřevo a CTL panely kvůli schopnosti odolávat velkému zatížení a zároveň fungovat jako úložiště uhlíku.

Přáním je také používat více recyklovaných materiálů (včetně recyklovaného betonu a cihel). Díky opětovnému využívání tohoto typu materiálů se architekti vyhnou emisím spojeným s prvotní těžbou a zpracováním. Jenom výroba nového betonu představuje přibližně 7 % globálních emisí CO2, takže recyklace stavebních materiálů by značně snížila jeho uhlíkovou stopu.

Většina zemí sice projevila zájem o materiály, jako je dřevo, recyklované materiály, sláma a další „nové“ materiály, přesto se některé země vydávají vlastním směrem.

Například italští odborníci předpovídají, že architekti budou v budoucnu ve stavebnictví používat širokou škálu nových materiálů, mimo jiné grafen, ekologické fotokatalytické barvy, regenerovaný nylon, kompozitní materiály a beton z uhlíkových vláken. Velká Británie je zatím jedinou zemí, která projevuje zájem o biokompozitní beton a dusanou hlínu. Francie se zajímá specificky o průhledný a průsvitný beton.

Naopak další země jsou spíše konzervativní, co se týče experimentování s novými materiály. Například Maďarsko řadí mezi „nové“ materiály využívané v budoucnu pouze dřevo a CLT panely. Spojené arabské emiráty vyjádřily zájem pouze o „chytré“ materiály.

Odolnosť

Odolnost ve stavebnictví označuje schopnost budovy odolávat externím vlivům. Z našeho průzkumu vyplývá, že na téma odolnosti vůči extrémním povětrnostním podmínkám klade důraz pět z dvanácti zemí. Jsou to USA, Velká Británie, Německo, Francie a Itálie.

Tato potřeba řešit extrémní výkyvy počasí je ( minimálně zčásti) daná tím, že tyto země se již s přírodními katastrofami musely v minulosti několikrát potýkat. Například Spojené státy byly v posledních dvou desetiletích zasaženy řadou povodní, hurikánů a lesních požárů. V severní Evropě byly země jako Velká Británie a Německo v posledních letech několikrát zasaženy přívalovými povodněmi, v Itálii je zase trvalou hrozbou zemětřesení.

Vzhledem k tomu, že se změna klimatu dotkne všech zemí, je poněkud znepokojující, že se ostatní státy nad zvyšováním odolnosti své architektury zatím zřejmě ještě nezamýšlejí. Ve Španělsku například soustavně hrozí sucha a výskyt požárů a Spojené arabské emiráty čelí hrozbě zvyšující se hladiny moří podél svého nízko položeného pobřeží.

Přestavba vs. nová výstavba

Celosvětová populace se neustále rozrůstá, takže je potřeba stavět nové bydlení. Čím více však stavíme, tím větší negativní dopad to má na planetu. Proto mnohé země nyní volí raději přestavbu, renovaci nebo změnu účelů stávajících budov. Nějakou podobu renovací či změny účelu budovy označilo za budoucí trend sedm zemí (USA, Velká Británie, Německo, Rakousko, Francie, Španělsko, Česká republika).

Renovace je samozřejmě skvělý způsob, jak snížit emise uhlíku, ale ne všude na ni slyší. Důvodem může být demografický vývoj, kulturní vkus nebo priority stavebního průmyslu. Renovace a změna využití budov vyžadují také jiné kompetence než stavba nových objektů.

Od lokálního ke globálnímu

Architekti se vždy museli orientovat jak v univerzálních principech designování a projektování, tak v místním prostředí a jeho zdrojích. Z prognóz odborníků na architekturu ve 12 zemí lze vysledovat, že tato potřeba vyváženosti mezi místním a globálním rozměrem je aktuální i dnes, kdy lokální síly vyvíjejí kvůli změně klimatu stále větší tlak.

Jak vyplývá z průzkumu, architekturu všude na světě ovlivňuje několik trendů a témat, mezi nimiž vyniká zejména udržitelnost. Současně se však celosvětové trendy ne vždy promítnou do konkrétního kontextu jednotlivých zemí a každý stát přistupuje k řešení podobných problémů jinak.

Chcete-li si sami dále prostudovat výsledky tohoto průzkumu, můžete si zde stáhnout jeho výstupy pro jednotlivé země. Také jsme připravili další shrnutí poznatků zaměřené na trendy v konkrétním typu architektury. Stáhněte si naše příručky o Budoucnosti kanceláří a Budoucnosti bydlení, kde se dozvíte více.

Stáhněte si celou e-knihu: “Architektura budoucnosti”.

Architektura budoucnosti

Stáhněte si elektronickou knihu a zjistěte všechny výsledky našeho výzkumu.

Začněte ve 4 snadných krocích

1. Vytvořte si účet

2. Nahrajte výkresy

3. Pozvěte členy týmu

4. Stáhněte si aplikaci